Bez smutku by například nevznikla dokonalá a hodnotná umělecká díla. Ale co dalšího je na smutku k užitku? Zejména v dnešní době, kdy nežijeme ničím jiným, než je pozitivní myšlení? Pozitivní myšlení, které se snažíme nejen praktikovat, ale neustále ho rozvíjet, možná až do nekonečna.

Ale budete pozitivní, když vám odejde někdo blízký? Jistě, i z takové situace se dá něco pozitivního vytěžit, ale ne hned. Nejprve je tu smutek. A i smutek má svá pro.

Negativní emoce

Přesto se zdá, že na rozdíl od jiných negativních emocí, smutek jaksi už z vývojového hlediska pro nás nemá žádný přínos. Strach už našim prapředkům pomáhal rozpoznat nebezpečí, vztek působí motivačně a vzbuzuje energii k činům, a dokonce i znechucení mělo a má svůj význam. Znechucení bylo spojeno se zápachem, a ten zase upozorňoval na přítomnost rozkládajícího se masa, ovoce či čehokoli dalšího, co bylo nebezpečným zdrojem infekce či nákazy.

Smutek zkrátka nemá své jasné místo a je označován za problémovou emoci, kterou je potřeba léčit.

Ale evoluce musela mít důvod, jinak by tu smutek nebyl. Být čas od času smutný slouží nějakému účelu, má za úkol pomoci našemu druhu přežít stejně tak, jako ostatní emoce. Přesto je poměrně těžké přijmout a pochopit vývojové výhody smutku.

Co smutek umí?

Zdá se, že smutek dokáže například pomoci lidem zlepšit pozornost k detailům, snížit odsuzování a zaujatost, zvýšit vytrvalost a podpořit štědrost. Smutek tedy má některé adaptivní funkce, a proto by měl být přijat jako důležitá součást našeho emočního repertoáru.

Smutek jako prospěšná emoce

Smutek může zlepšit paměť

Najevo vyšel překvapivý fakt. V deštivých, nepříjemných dnech, které vyvolávají obvykle špatnou náladu, si lidé mnohem lépe vzpomínají na detaily předmětů, které viděli na určitém místě (například v obchodě). Oproti tomu, pokud jsou dny jasné a slunečné a lidé se cítí většinou dobře, byla ve stejné situaci jejich paměť mnohem méně přesná.

Podle toho můžeme usuzovat, že pozitivní nálada zhoršuje a negativní nálada zlepšuje pozornost a paměť pro náhodné detaily v našem prostředí.

A obdobně je to i s konkrétními vzpomínkami. Ve správné, respektive špatné náladě si přesněji vybavujeme minulost.

Smutek může zvýšit motivaci

Když se cítíme šťastní, přirozeně si tento pocit chceme udržet co nejdéle. Štěstí nám signalizuje, že jsme v bezpečné, ve známé situaci a že je zapotřebí jen málo úsilí, abychom něco změnili. Na druhou stranu, smutek dobře funguje jako jistý varovný signál, který vyvolává větší úsilí a motivaci vypořádat se s nastalou situací, s novou výzvou.

Lidé, kteří jsou šťastnější, jsou paradoxně ve většině případů méně motivováni k tomu, aby vyvíjeli úsilí, a to nejenom v souvislosti se snahou změnit svou náladu ze smutné na lepší.

Prokázalo se, že smutná nálada zvyšuje vytrvalost při řešení obtížných úkolů. Když jsou lidé šťastní, mají tendenci rychle se vzdávat a věci hůře dotahují do konce.

Smutek může zlepšit sociální vnímavost

Obecně samozřejmě platí, že štěstí zvyšuje pozitivní interakce mezi lidmi. Šťastní lidé jsou přátelsky naklonění, asertivní a komunikativní. Více se usmívají a okolím jsou vnímáni jako více sympatičtí, než lidé smutní.

Nicméně v situacích, kdy je na místě opatrnější, méně asertivní a pozornější komunikační styl, může smutná nálada pomoci.

V nejistých a nepředvídatelných mezilidských situacích musí lidé věnovat větší pozornost požadavkům situace, aby formulovali nejvhodnější komunikační strategii. Musí být schopni číst podněty situace a odpovídajícím způsobem reagovat. Smutní lidé jsou více zaměřeni na detaily a na rozdíl od šťastných lidí se nespoléhají pouze na své první dojmy, kterým šťastní lidé většinou důvěřují.

Smutek, nikoli deprese

Z výše uvedeného vyplývá, že smutek skutečně může být prospěšný. Smutní lidé jsou méně náchylní k odsuzujícím chybám, jsou odolnější vůči zkreslením situací, jsou více motivováni a jsou citlivější k sociální problematice. Často pak také jednají s větší štědrostí.

Výhody smutku mají pochopitelně své hranice. Deprese jako porucha nálady není totéž, co smutek. Také nikdo nenavrhuje, aby se vyvolání smutné nálady používalo jako metoda zlepšování paměti či vnímavosti.

Ovšem mírné, dočasné stavy smutku mohou být skutečně prospěšné v mnoha aspektech našeho života. Možná právě proto, že i když je pocit smutku velmi těžký, mnoho z největších děl západního umění, hudby a literatury zkoumá právě krajinu smutku.

Také v každodenním životě lidé často hledají způsoby, jak zažít smutek, respektive smutek v podobě nostalgie tím, že poslouchají smutné písně, sledují smutné filmy nebo čtou smutné knihy.

Proč to děláme?

Měli bychom přijmout všechny své emoce, protože každá z nich má důležitou roli. Čas od času potřebujeme zažívat celou škálu emocí, kterými jsme jako lidé vybaveni.

Smutek je zkrátka věc, kterou musíme zpracovat a přijmout jako součást života. Jak se říká, může být dobrým sluhou, ale špatným pánem. Proto, pokud se se smutkem beznadějně potýkáte, obraťte se beze studu na odborníky.

Určitě dál hledejte štěstí a spokojenost, ale nezapomínejte, že smutek k životu patří a není pochyb o tom, že je tu z nějakého (dobrého) důvodu.

Autorka je psycholožka a problematikou se dlouhodobě zabývá. Při tvorbě článku vycházela z odborných publikací.