Doba jde dopředu a mnohé firmy upouštějí od nutnosti docházet do kanceláře a v nepřeberném množství benefitů servírují svým zaměstnancům i možnost práce z domova. Zájem je enormní. Ale pozor! Takový režim není pro každého a může nezvratně ovlivnit vaše zdraví.

Doba tepláková

Nikdo vás nenutí vstávat před pátou, líčit se nebo si holit vousy, nemusíte sprintovat na vlak ani celý den zatahovat břicho kvůli těsnému pásku. Šéf vám nedýchá na krk a žabomyší války kolegů jdou mimo vás. Tepláky jsou pro práci z domova poznávacím znamením. Ideálně s nepřehlédnutelným nápisem “chill out”. Je třeba si ale uvědomit, že home office má svoji kulturu, kterou byste neměli porušovat.

Mastné vlasy, dračí dech a vytahané tričko z rozlučky se svobodou? Pracovní stůl hned vedle hromady špinavého prádla a s krabicí plyšových medvědů za zády? Ještěže kolegové necítí ten kouř z připálených bramboráků. Na jedné straně stojí pohodlí, na které nedáte dopustit a dlouho jste za něj bojovali, na straně druhé opovrhování svým zaměstnáním.

Když opominete fakt, že i v na první pohled nehostinném a nezorganizovaném prostředí jste schopní podat totožný výkon jako z kanceláře, je neslušné a nedůstojné vystupovat z pohodlí domova se zjevem, který ani trochu nekoresponduje s postavením firmy. Nemusíte zacházet do extrémů, nikdo vás nemůže nutit, abyste doma seděli v obleku nebo v pouzdrové sukni, ale bavlněné tričko a zátiší s minimem rušivých prvků je to nejmenší, co můžete při home office udělat.

Pohoda na škodu

Člověk je tvor společenský, o tom netřeba diskutovat. A potřebuje pravidelný kontakt i mimo svou rodinu a nejbližší přátele. Tuto funkci v drtivé většině případů plní právě kolegové z práce. Spojení skrz moderní technologie je sice nápomocné, ale neumí plně nahradit sociální interakce tak, aby se člověk cítil plnohodnotně na všech frontách. Ti, kteří nemají vřelé pracovní prostředí, mohou namítat, že home office je pro ně vysvobozením a vítaným úkrytem před nehostinnou atmosférou v kanceláři. To je ale jen dočasný problém. Všechno negativní časem odezní a lidské podstatě začne chybět rutina, vztah s jasně danou hierarchií a pravidelný režim.

Velice snadno a rychle se můžete dostat do stavu, kdy je vám na obtíž soutěživost, boj o místo i tvorba souvislostí. Nejde o fyzickou lenost, ale nechuť překonávat se. A laťka se každý den snižuje a plíživě tak parazituje na vašem životě. Na jedné straně ve vás bují pocit, že držíte otěže života pevně, ale ve skutečnosti se vracíte zpátky na začátek a cesta k původnímu tempu bude o to víc bolestivější, na těle i na duši. Nehledě na to, že můžete mít pokřivený úsudek, ztratit schopnost reagovat na kritiku nebo nevoli a přecitlivěle reagovat na nenadálé situace. Před tím vším vás pravidelný kontakt s lidmi chrání. Bohužel se jedná o změny pozvolné a je těžké je odhalit z pohodlí gauče.

Autorka se problematikou dlouhodobě zabývá a čerpá ze svých vlastních zkušeností.