Člověk je odjakživa spjat s přírodou. Svět je plný krás, kde se prolínají nádherné scenérie horské divočiny, zalesněných údolí, deštných pralesů, úrodných polí, ale i čisté vody, ptactva nebo rozmanitosti rostlin. Lidé se cítí v náručí Matky přírody dobře, zdravě, odpočatě a čerpají z ní sílu. Ovšem příroda je v posledních letech na kolenou, trpí, je plná bolesti a docházejí jí síly.

Bohužel nic neovlivňuje stav přírody tolik jako lidská činnost. Ta má velký vliv na životní prostředí. Skleníkový efekt přispívá ke globálnímu oteplování Země a je třeba jeho existenci alespoň zmenšit. Představuje čím dál větší hrozbu pro celou planetu.

Co je skleníkový efekt a proč je skloňován ve všech pádech?

Atmosférické vrstvy Země ovlivňují klimatické podmínky. Nejzávažnějším jevem atmosférických vrstev je skleníkový efekt. Existence skleníkového efektu byla zaznamenána před několika desítkami let, možný výskyt je již před sto lety, ale tehdy nebyl tento problém tak závažný, jako je nyní. Technologie, moderní svět a pokrok se rok od roku mění a se zvyšujícími se nároky lidí vzniká také větší počet zdrojů, které bohužel přispívají ke skleníkovému efektu.

Díky tomuto jevu se zvyšuje průměrná povrchová teplota Země, a to je ten hlavní důvod globálního oteplování. Skleníkový efekt lze také v laickém pojetí popsat jako skleněný obal Země, který funguje v podstatě úplně stejně, jako klasický skleník na zeleninu. Také je v něm vyšší teplota. Jenže ta je potřebná pro dozrávání zeleniny. Skleníkový efekt v případě planety přináší negativní smysl své existence a je strůjcem dalších problémů.

Příroda se brání

Ekologie se dále zhoršuje a přibývá přírodních katastrof. Jsou to nejen stavební práce, které zasahují do odlesňování, ale je to samozřejmě průmyslový rozvoj, automobilová doprava nebo těžba přírodních zdrojů energie. Všechny tyto faktory ovlivňují svět a klimatické podmínky. Člověk je sice pánem tvorstva, ale neumí najít způsob, jak vyřešit tyto problémy v souvislosti s ekologií. Negativní změny jsou pociťovány lidmi na celé planetě. Bohužel se vyskytují poměrně alarmujícím tempem.

Vědci také předurčují, že pokud se problémy skleníkového efektu nebudou brát vážně, může dojít za několik desítek let k tomu, že se planeta oteplí ne o jeden stupeň, ale rovnou o čtyři. Tání velkých ledovců a zvyšování hladin moří by byly následkem tohoto jevu. Povodně a záplavy na sebe pak nedají dlouho čekat. S povodněmi souvisí samozřejmě úbytek pevniny, tedy zemského povrchu, následovaly by migrace a přelidňování, nemoci, nepokoje.

Jak zabránit těmto jevům?

Na každý problém se najde řešení. I když v tomto případě jsou lidé spíše skeptičtí. Nikde není psáno, že na problém s názvem skleníkový efekt či globální oteplování, se nenajde východisko. Postupem času a správnou úvahou se řešení najde. To musí ale člověk chtít se trochu podřídit a přehodnotit své životní požadavky. Každopádně by se měly spalinové motory v autech vyměnit za elektromobily, které využívají přírodní obnovitelné zdroje energie. Dále pak je nutné třídit odpad, protože spalováním směsného odpadu ve spojení s plasty se do ovzduší přenášejí nebezpečné toxické látky.

Stavební odvětví v tomto směru nezůstává pozadu a lidé začali stavět nízkoenergetické nebo pasivní domy, které využívají přírodní zdroje energie, jako je slunce nebo vítr. I domácnosti se podílejí na produkci skleníkových plynů a to dokonce jednou třetinou. U domácností je třeba snížit náklady na topení tím, že si majitel domu , bytu nebo jiného objektu pořídí kvalitní okna, LED svítidla a výhřevnost bude podporována solárními panely.

Je mnoho míst na Zemi, která jsou odlesňována. I v tomto případě se dá ještě všechno zachránit, protože stromy, lesy a lesní porosty jsou plícemi planety. Kácením stromů lidé sice získávají více prostoru pro budování, ale méně kvalitního ovzduší. A otázkou zůstává, co je pro lidstvo důležitější?

Autorka při tvorbě článku využila svých vědomostí a veřejně dostupných informačních zdrojů.