Většina žen i mužů, možná zcela nevědomě, touží po krásných křivkách těla. Je nám to dáno historickým ideálem krásy, který někde v hlavě nosíme, ačkoli s ním ven nejdeme. Ale body image (neboli ideální obraz vlastního těla), jak si ho ve své mysli vytváříme, nás často vzdaluje od nás samých a vede nás ke kritice, nepřijímání, nelásce, prostě k tomu, že se nakonec vůbec nemáme rádi.

Je potřeba se znovu naučit sebelásce a cestou je právě všímavost ke svému tělu, ať už je jakékoli, místo onoho potlačování do stále větších hlubin nevědomí.

Tělo jako ornament

V současné době chápeme tělo jako něco, co je potřeba stále tvarovat, opracovávat a měnit do „společensky uznávané formy“, abychom okolí prokázali, že jsme zdraví, normální, úspěšní a šťastní. Ale takto to z dlouhodobého hlediska nikdy nemůže fungovat. Se svým tělem musíme být kamarádi, dbát na jeho potřeby a přistupovat k němu s laskavostí. Protože teprve když vnímáme, jak se cítíme, co potřebujeme, jak přemýšlíme a jak se chováme nebo mluvíme, můžeme zvážit, zda bychom mohli zkusit něco dělat jinak, abychom se cítili lépe.

Všímavost ve vztahu k vlastnímu tělu má určité kvality, určitá pravidla, která opravdu stojí za to si osvojit. Pokud jste se v předchozích řádcích našli, vrhněte se do cvičení sebelásky ještě dnes.

Prožívejte, jako by to bylo poprvé

Praktikování všímavost neboli mindfulness začíná tím, že se snažíte každičký moment prozkoumat tak, jako byste ho viděli, vnímali a prožívali poprvé. To, jak vnímáme obraz svého těla, není vrozené, je to dáno společností, v níž vyrůstáme. Teprve rodina a okolí nás naučí, jak bychom měli vypadat.

Cvičení první – zbavte se ideálu

Zkuste si představit, že jste na krásném ostrově daleko od společnosti, kterou znáte. Na tomto odlehlém místě neplatí žádné škatulky, žádné standardy krásy a zdraví. Zkuste se úplně uvolnit a popusťte uzdu své fantazii. Co se ve vás děje? Jak se cítíte? Jak se asi cítí obyvatelé, kteří se na ostrově narodili a vyrůstali?

Nehodnoťte

Stále se to opakuje, ale naučit se nehodnotit je strašná dřina. Mysl je nastavená tak, že v závislosti na předchozích prožitcích hodnotí všechno, s čím se setká. Uvědomte si, kolikrát jste nahlas řekli nebo jen pro sebe pomysleli, že je někdo tlustý. Nebo hodnotili své vystouplé břicho, ochablé svaly či cokoliv podobného. Děláme to všichni. Jenže tvar těla přece nemůže (neměl by) určovat, zda si člověk zaslouží lásku nebo ne.

Cvičení druhé – upusťte páru

Na chvíli si zkuste navnímat své tělo. Vybavte si, zda jste ho (nebo cizí tělo) hodnotili. Obzvláště byla-li to slova kritická. Vzpomeňte si na konkrétní výrazy: například břicho jak pivní sud, nos jako zobák, tlustá jak almara… Tato hodnocení si napište na papír a zaznamenejte vše, co vás napadne, ať vypustíte co nejvíce negativity ven na papír. Jak se cítíte, když před sebou vidíte popsaný papír?

Opusťte špatné vzorce

Mít pocity a hodnotit je normální. Nicméně to neznamená, že se nefunkčních hodnotících vzorců nemůžeme zbavit.

Cvičení třetí – co neslouží, pusťte

Zamyslete se, co můžete vypustit a opustit. Musíte druhé hodnotit na základě jejich váhy a vzhledu? Časem zjistíte, že zapojovat do konverzace hodnocení těla je úplně zbytečné. A mimo. Když vaše kamarádka zhubne, asi ji pochválíte. Jenže ona možná vůbec hubnout nechtěla, ale je vážně nemocná. Možná trpí poruchou příjmu potravy a vy jí takovouto pochvalou jen podpoříte v tom, aby ve svém sebedestruktivním chování pokračovala.

Pravděpodobně zjistíte, že ji máte rádi třeba pro její smysl pro humor či férovost, a pár kilo sem nebo tam je vám vlastně úplně jedno.

Důvěřujte svému tělu

Tělo má svou vlastní inteligenci, kterou hlavou a myšlením přelstít nelze. Když jste ve stresu, začne se obalovat na horší časy, aby nás chránilo před uhynutím. Jestliže se trápíte dietami, tělo to vyhodnotí jako stav nouze a z lásky k vám začne ukládat do zásob každičké sousto.

Zkuste přijmout fakt, že tělo přibírá a hubne podle své potřeby optimálního stavu pro přežití a vy ho můžete maximálně tak podpořit tím, že se naučíte zvládat stres, jíst zdravě a vyváženě a věnovat se fyzickému pohybu, protože tohle všechno má tělo rádo a může si dovolit skvělý metabolismus.

Vnímejte své tělo, nemučte ho

Vztah mysli a těla často připomíná boj. Místo abyste tělu naslouchali, nechtěně ho mučíte. Bezhlavě jíte i cvičíte, nárazově vypijete 2 litry vody naráz, prostě všechno špatně. Tělu je potřeba naslouchat, naučit se vnímat hlad, žízeň, potřebu se hýbat či potřebu odpočívat.

Nejde to tak, že ze dne na den začnete mít své tělo rádi, mysl se musí nejprve naučit nové vzorce opakováním. Cvičte vnímavost a laskavost ke svému tělu, uvědomujte si, že je to proces těžký a trvá dlouho. Hlavně uberte bič v oblasti „zdravého životního stylu“, protože jinak si zase vytváříte stres. I když to myslíte dobře.

Buďte trpěliví

Když je tělo nemocné, přijměte to a dovolte mu odpočívat. Nenuťte se do cvičení, dejte si pořádné jídlo, abyste nabrali sílu. Tělo se vám pak odvděčí a návrat do normálu bude provázet nově získaná energie. A stejně tak postupujte při budování laskavosti ke svému tělu. Dejte změně šanci a nezapomeňte trénovat svou mysl výše zmíněnými cvičeními.

A pokud možno, do svého nového přístupu zařaďte i meditaci. Ta vám k sebelásce pomůže mílovými kroky.

 

Zdroj informací: vlastní jógová praxe a získané vědomosti + speciální edice Jóga – antistresový průvodce, Kondice, 2020.