Zatímco v jarním a letním období se obléká příroda do zelených šatů, na podzim je vystřídá za pestrobarevné listí a holé větve. Může se tak zdát, že bylinková sezóna již skončila. Není to ale úplná pravda. Dokonce i během podzimních a zimních měsíců se lze vydat na sběr léčivých rostlin.

Některé bylinky jsou otužilé

Zatímco mnohé léčivé rostliny teploty pod bodem mrazu nepřežijí, a proto je třeba znovu je na záhonky vysázet v průběhu jara, některé si naopak se zimou hravě poradí. Patří mezi ně například dobromysl obecná neboli oregano. Ačkoliv pochází ze Středomoří, je rostlina plně mrazuvzdorná, a proto lze stonky s listy sklízet skutečně po celý rok. Tato voňavá bylinka je vynikající jako zelené koření třeba na pizzu nebo do omáček. Připravuje se z ní také odvar, který uleví při virózách a nachlazení. Pomáhá totiž při kašli, zahlenění, čistí plíce a průdušky. A protože dobromysl i uklidňuje, perfektně se hodí jako bylinková přísada do relaxačních koupelí.

Až zhruba do listopadu se dá sklízet rozchodnice růžová, která se osvědčila jako perfektní pomocník při úzkostech a stresu. V přírodě můžeme objevit také kopřivu, jitrocel a někde se lze až do mrazů setkat dokonce i s kvetoucí sedmikráskou.

Opravdový poklad se ukrývá pod zemí

Jaro a podzim jsou ideálním obdobím pro sklizeň léčivých kořenů. Ty lze ze země vyrývat tehdy, pokud ještě není půda promrzlá. Porozhlédnout se můžete třeba po kořenu kostivalu lékařského, který je účinným lékem zejména na bolavé klouby. Úlevu může ale přinést také při křečových žilách, zlomeninách, otocích a podlitinách. Černý kořen, jak se mu přezdívá, je možné po očištění najemno nastrouhat a přidat přímo do masti. Často se používá i ve formě tinktury. Rovněž tu je snadné vyrobit doma. Stačí kořen nakrájet na kousky a naložit do sklenice s lihem. Sklenice se každý den protřepává a zhruba po 14 dnech se může tinktura scedit a je ho hotovo. Poté se s ní potírají postižená místa.

V průběhu podzimu je možné sklízet i kořen kopřivy, lékořice, lopuchu, stejně jako petržel a křen.

Čas léčivých bobulí

Některé plody léčivých rostlin se sklízí právě až v průběhu podzimu nebo na začátku zimy. Je to především velice oblíbený rakytník řešetlákový, který mimo jiné vyniká vysokým obsahem vitamínu C. Jeho oranžové plody slouží k přípravě nutričně bohatých šťáv, nakládají se do oleje, dělají se z nich sirupy, marmelády, a dokonce se zpracovávají do hojivých mastí. Plody lze jednoduše a bez bolestivě popíchaných prstů sklidit tak, že se část větviček šetrně ořeže a v mikrotenovém sáčku uloží do mrazáku. Po několika hodinách se dají plody snadno oklepat.

Až po prvních mrazech se doporučuje vydat na sběr jasně červených plodů dřišťálu. Také ony obsahují množství cenných mikroživin a dají se zajímavě zpracovat v kuchyni. Někdy je ještě možné sbírat rovněž trnky. I pro ně totiž platí stejné pravidlo, prospěšné látky se z nich nejvíce uvolňují až během mrazíků.

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky.