Když se bylinné zahradě klíží oči
Zelenému lidu na mojí zahradě se teď už fakt klíží oči, a kromě břečťanu nikdo z nemá ambici kohokoli okouzlovat, svádět a ohromovat. Všechna energie vytvořená přes léto je rostlinami přetavená ze stvolů a listů zpět pod zem, do kořenů a hlíz.
Je konec října…
Je konec října a jeden by řekl, že venku už všechno jen usychá a bude hibernovat až do příštího jara…. Ale kdepak, teď příroda jen přesunula své síly z listů do plodů, a záhy také do kořenů.
Bylinky si nevybíráme. To ony si vybírají nás
První znamení, že zelený lid bude mou vášní, je můj dětský sešitek s vylisovanými rostlinkami, upatlanými bílou lepící pastou tak, že v ní dodnes vězí otisky mých dětských prstů. Nedokážu pustit svět rostlin z hlavy, pořád a všude je zelený lid se mnou.
